Zpěvačka Zuzana Navarová se s latinskoamerickou hudbou již dokonale sžila a i po odchodu Ivána Gutiérreze jí zůstala věrná. Zároveň se ale nebrání stylovým přesahům, což dokazuje její novinkové album Barvy všecky, které právě vydal Indies records.

Latina zůstává základním stavebním kamenem písniček Navarové, ale velice osvěžujícím dojmem v nich působí prvky folku, valčíku, rumby, folkloru i bossa novy. Skladatelka, textařka a zpěvačka je organicky včleňuje do svých skladeb, čímž získávají na zvukové, melodické i rytmické pestrosti.

Oproti předešlým albům dostává na novince větší prostor kapela KOA. Zaslouženě, neboť ji tvoří nejen zkušení, ale především velice citliví muzikanti. Kontrabas, akordeon, klarinet, piáno, kytary či bicí střídmě doplňují výrazný zpěv Navarové, podtrhují vyznění, dotvářejí náladu písní. Ta není jednotná, od zadumané melancholie se pohybuje až k ohnivému temperamentu.

Desce dominují křehké a cituplné písně, které zpěvačka zpívá s hlubokým prožitkem, čímž se výrazově přibližuje šansonům. Rosa, Pro labutě, Lišaji či A deus působí silným emocionálním nábojem, skladby Soske, Indiánská, Mami, já vodu nechci, nebo Piráti zase vyjadřují nespoutanou, živelnou svobodu.

Autorkou většiny skladeb je sama Zuzana Navarová, třemi písněmi přispěl i Mário Bihári. Texty podtrhují atmosféru písní, před příběhy dávají přednost pocitům, volným asociacím a poetickým obrazům. Album Barvy všecky představuje nevyčerpatelnou studnici pozitivní energie, která se díky nápaditosti a nasazení všech muzikantů přirozeně přelévá na posluchače. Zuzana Navarová jím prokázala, že je zkrátka královnou tuzemské latiny.



Psáno pro Plzeňský deník 29.12.2001
Karel Souček
Stránka s článkem: není