Věhlasnou folkrockovou skupinu Nerez tvořilo originální trio Zdeněk Vřešťál, Vít Sázavský a Zuzana Navarová. Po mnoha letech společné práce a třech povedených albech se skupina v polovině 90. let rozešla. Zdálo by se, že hlavní, nejproduktivnější a nejkvalitnější proud Nerez tvořili pánové Vřešťál-Sázavský, ale není tomu tak. Přínos Navarové sílil již od druhého alba a třetí deska Ke zdi obsahuje prakticky výhradně její písně. Přesto byli po konci Nerez vidět nejvíce Vřešťál-Sázavský. Zuzana Navarová začala sólovou kariéru nenápadně: do Nerez vnášela španělské rytmy, kterým se celoživotně oddala, taktéž její první album Caribe obsahovalo španělské klasiky. Druhé album Tres (1995) již nahrávala s Jihoameričanem Ivánem Gutiérrezem, který dodal všechny písně. S ním vydala i první poloautorské album Skleněná vrba (1999), kde se jeho samby střídaly s typickými písněmi Navarové, jaké nebylo slyšet několik let. Skleněná vrba však nemá nijak obdivuhodný zvuk, atmosféra alba je značně spavá. Rok na to ale vyšla její živá podoba – Zelené album, které znamenalo jednak rozlučku s Gutiérrezem vracejícím se domů, ale hlavně naprostý opak Skleněné vrby, je to nadšená nahrávka plná energie.
Gutiérrezův odchod znamená pro Zuzanu Navarovou a její skupinu Koa zásadní přelom – zmizel totiž hlavní proud, typická jihoamerická hudba, která vždy převažovala, tíha tvorby padla cele na Navarovou. A tu vydává Navarová album Barvy všecky, kterým překonala vše od dob Nerez...



Psáno pro Óčko 23.1.2002
Autor neznámý
Stránka s článkem: http://o3.volny.cz/aktuality/~volny/IDC/34847/
http://o3.volny.cz