Zuzana Navarová, bývalá členka kapely Nerez, si vede na sólové dráze výtečně. V Českém slavíku je sice hluboko pod zlatou příčkou, ale na zpěvaččin vkus a hlas lze vsadit. Její předloňská deska Skleněná vrba patří k nejlepším titulům, ve kterých se potkalo české písničkářství s latinskou muzikou; na ni pak Navarová navázala loňským koncertním Zeleným albem. Její nynější studiová sbírka dostala příznačné jméno Barvy všecky. Čeština se tu potkává s romštinou, španělštinou či angličtinou, stejně jako se prolíná tuzemská lidovka s vláčnými latinskými rytmy a folkem. Barvami všemi hrají výrazové možnosti doprovodné mezinárodní kapely Koa. Bubeník Camilo Caller pracuje naprosto přesně, drží v rukách křehké rytmické kostry písní a vyhmatává rytmus i z ticha pomalých skladeb Gautama nebo Pro labutě; podobně kráčí melodiemi citlivá basa Františka Raby, jež také skvěle zhutňuje energickou skladbu Indiánská. Kytarista Omar Khaouaj dotváří hudební předivo, které pružně reaguje na všechny nuance písní třeba když se skladba Piráti v závěru promění v rachot starého hospodského šramlu. Latinoameričan a písničkář Ivan Gutiérrez už v kapele Koa nehraje, odstěhoval se z Česka. Napsal však s Navarovou romantický song Taši déle, jednoznačný hit desky, který jeho někdejší autorský přínos připomíná. Gutiérrezovu roli nyní převzal Mario Biháry: složil tři ze čtrnácti songů (Soske, Řekni mi, Bože a Kamínek) a zpívá v nich jako vedoucí sólista. Další, tentokrát romská barva zazářila na desce díky Bihárymu velmi přesvědčivě. Prostor, který zpěvačka nabídla tomuto harmonikáři, klarinetistovi a pianistovi, svědčí o jejím citu na talenty. Ostatně před lety v roli producentky přivedla do nahrávacích studií nynější romskou hvězdu Věru Bílou. Navarová-textařka nedělá kýčovité obrázky ani z nejromantičtějších motivů, když létá k vrcholům Himalájí nebo sní ve stínu jabloní. Píseň Gautama zní zcela přirozeně jako nová lidová balada. Ani ve zpěvu Navarová nepřehrává, střeží se výbuchů emocí, které nechává hořet pod kultivovaným povrchem vláčných melodií Rosa, Pro labutě nebo A Deus. Kromě toho se umí řízně vložit do rytmu skladeb Mami, já vodu nechci nebo Piráti. Chytlavý song V buši si Navarová vychutnává se strhující a zároveň lehkou hravostí, již podněcují textové obraty „Zelená hvězda padá do rybníka, to Josef Lada čeká na vodníka, jak tuší, je v buši husto a Jacques Cousteau zase ploutvema mává." V písních se blýská mnoho dalších výrazových odstínů včetně vroucnosti (A Deus) či humoru („spí doutník, spí střela i doutník od Fidela" - Pro labutě). Mnoho tvůrců křečovitě a často s pomocí nejmodernějších nahrávacích technologií lepí střípky zdánlivě odlišných světů do jediné písně - aby byla pestrá a měla všechny barvy. Zuzana Navarová a její muzikanti to svedli zcela přirozeně a bez složitých efektů. Barvy všecky si totiž nosí v srdcích.



Psáno pro Mladá fronta Dnes 2.1.2002
Vladimír Vlasák
Stránka s článkem: www.indiesrec.cz/Document.asp?DocID=76
www.mfdnes.cz