Dnešní vystoupení Zuzany Navarové s Ivánem Gutiérrezem v Čajovně doprovodí výstava fotografií a užitkové keramiky z Nikaragui, především z partnerského města Berouna Condegy, které pro tento účel zapůjčila Soňa Chalupová. Zuzanu Navarovou si hudební veřejnost zafixovala do povědomí díky jejímu patnáctiletému působení v čele skupiny Nerez. Těžko zaškatulkovatelná kapela hrající původně o dvou kytarách a třech hlasech se prosazovala na folkových festivalech. Ve skutečnosti měla ale blíže k orientálním rytmům, a to nejen díky lybijským bubínkům Andreje Koláře.

"Zuzana jako vysokoškolská studentka hltala latinsko-americkou kulturu, trávila veškerý volný čas s kubánskými studenty a dělala všechno pro to, aby byla vybrána na stáž do Havany," uvedla Šárka Kalusová, tvůrkyně oficiální internetové stránky skupiny Nerez. Od roku 1980, kdy Navarová přišla k duu Sázavský & Vřešťál, do zmrazení spolupráce v roce 1995, oslovila kapela v různých složeních tisíce posluchačů songy, které dokáží rozdrásat duši bolavým sdělením, aby ji vzápětí pohladily medovým hlasem interpretky. Nad jejím projevem žaslo mnoho profesionálek. Jedna svůj obdiv vyjádřila veřejně. Na otázku měsíčníku Melodie, jestli ví o někom, koho by chtěla učit zpívat, odpověděla hlasová pedagožka Eva Pilarová: "Naopak, ráda bych se něco naučila od jedné své žákyně - Zuzany Navarové."

V roce 1992 přetlak jihoamerické energie v srdci osobité zpěvačky vyústil v první sólové album s názvem Caribe. Z něho je podle kritiků přímo cítit, že česká citovost má k té subtropické velmi blízko. V následujícím roce byla Navarová navržena na cenu Gramy 92 v kategorii zpěvaček a nadále vystupovala v Jazzových klubech. Za vrcholný kousek v historii veřejně prezentovaného "snědého" folkloru v Čechách se dodnes považuje společné vystoupení s romskou zpěvačkou - Věrou Bílou. Od roku 1995 je Zuzana Navarová součástí formace Tres. Dnes večer v Čajovně zazpívá od 19 hodin v komorním duchu společně s kolumbijským hudebníkem Ivánem Gutiérrezem za doprovodu kapely Koa.



Psáno pro Berounský deník 17.3.2000
Václav Raufer
Stránka s článkem: není