Navarová se skupinou Koa se vrací k českým písničkám
Přesně proti hudebním trendům má namířeno zpěvačka, skladatelka a textařka Zuzana Navarová, která ve čtvrtek vystoupila se svou skupinou Koa v pardubickém klubu Ponorka. Před osmi lety, kdy zájemců o latinsko-americkou hudbu u nás i ve světě bylo pomálu, vydala v té době členka kapely Nerez své sólové album Caribe plné jižních rytmů a španělských textů. Příčinou příklonu Navarové k této muzice byla nejen vystudovaná hispanistika, ale také setkání s výborným kytaristou Ivánem Gutiérrezem, původem z Kolumbie. "Potkali jsme se přibližně před sedmi nebo osmi lety, ještě jsem hrála v Nerezu. Ivána jsme tenkrát sebou občas brali jako hosta. A po mém odchodu z Nerezu jsme zkusili založit skupinu, kterou jsme pojmenovali Tres," říká Navarová.

Co přivedlo Gutiérreze, původem z Kolumbie, do České republiky?
Ivána si přivezla česká slečna, emigrantka, ze Spojených států. Pak ho tady asi po půlroce opustila a vrátila se sama někam do Bostonu.

Vaše spolupráce ovšem před nedávnem skončila...
Odstěhoval se do Madridu. Říkal, že už je tady moc dlouho, už tady byl téměř sedm let, což je pro něj výkon.

Jaký vliv měl jeho odchod na kapelu? Oslabil ji?
Sice odešel, ale my jsme začali hrát trošku něco jiného, takže žádná tragedie se nepřihodila. Kapela se prostě ubírá jinam a dál, a je to jako v životě.

Jaký je hlavní rozdíl mezi projevem kapely s Gutiérrezem a v současné době, když hrajete bez něj?
Zásadní rozdíl je jazykový. Vzhledem k tomu, že jsme hráli jeho i moje písničky, tak určitě polovina textů byla zpívána ve španělštině. Teď španělsky zpíváme jednu až dvě písně, jinak jsou to všechno moje písničky v češtině. Novinkou je, že v poslední době začal nosit písničky náš pianista, který hraje i na harmoniku, Mario Biháry. Takže přibyly písničky, které jsou částečně v romštině.

Kdy jste se začala zabývat latinsko-americkou hudbou? Na studiích hispanistiky?
To šlo ruku v ruce. Ke španělštině jsem přišla úplně náhodně. Na gymnáziu v Hradci Králové byla výborná paní profesorka, která nás tak nadchla pro tento obor, že jsme dokonce dva z jedné třídy hispanistiku vystudovali. Už tenkrát jsem byla dívka s kytarou, protože snad odjakživa jsem se o hudbu zajímala, byla to součást mého života. Takže jsem se pochopitelně zajímala o hudbu nejdříve ze Španělska, potom z Kuby a potom z dalších zemí. Jak jsem získávala kamarády z jiných končin, tak mi zprostředkovávali tamější hudbu a já jsem se toho díky nim hodně naučila.

Dá se nějak popsat rozdíl mezi latinsko-americkou a českou hudbou?
Rozdíl je patrný zejména v členitějším rytmu. Někdy je rytmus tak členitý, že české ucho těžko rozeznává, kdy je první doba. A to je také to, co mě na té hudbě tak fascinuje.

Chystáte desku v tomto složení a s těmito písničkami, co hrajete teď?
Chystáme, ale nevíme, ve kterém měsíci se nám podaří dostat do studia.

Jaký je rozdíl mezi koncerty menší a větší skupiny Koa?
Ve zvuku, v repertoáru ani tak moc ne. Plnější obsazení umožňuje hrát složitější písničky.

Na koncertě jste také hrála jednu vaši písničku pocházející ještě z dob Nerezu. Vít Sázavský a Zdeněk Vřešťál se dali znovu dohromady ve skupině Neřež. Hostujete s nimi na koncertech?
Ale ano, to se stalo mockrát. Ze začátku se mi do toho moc nechtělo, ale teď poslední dobou si s nimi občas zahraju.

Kromě koncertování a psaní písniček také děláte producentku písničkářce, která si říká Radůza, dříve jste spolupracovala s Věrou Bílou. Je v současné době ještě někdo, komu takto pomáháte?
Myslím, že není moc lidí, kteří si nechají do svých věcí tak rádi zasahovat jako Radůza. Ona je hodná, ta si nechá. Teď jsme s Radůzou dokončili její desku, a to je práce až nad hlavu. Nepovažuju se svou profesí za producentku, pokud jsem někdy něco produkovala, tak proto, že se mi ta konkrétní hudba líbila a že jsme třeba kamarádi, jako s Věrou Bílou. Ale asi bych se nehnala do produkování desky s lidmi, se kterými bych vysloveně nebyla kamarádka. Důležité je, abych to dělala spíše z lásky než kvůli penězům, protože to se tak nedá brát.



Psáno pro Mladá fronta Dnes 21.5.2001
Dušan Kütner
Stránka s rozhovorem: není
www.mfdnes.cz