Hned na začátku musím říct, že do psaní téhle recenze, pokud tak mohu nazvat svůj zcela laický názor, se mi chtělo hned po koncertě. V rámci objektivity jsem k tomu zasedl raději až s několikatýdenním zpožděním, abych nechal vychladnout horkou hlavu. Moc to nepomohlo. Cédéčko "Skleněná vrba", které jsem přímo na koncertě koupil a které mi (jak jinak) dělá kulisu, zatímco tohle ťukám do klávesnice, mě každou chvilku vyprovokuje k tomu, abych nechal rozepsanou větu, popad’ kytaru a začal jim do toho „prdlat“, jak říká hezky jeden můj kamarád. Ale popořádku…

Komu jméno Zuzana Navarová neříká nic, pokusím se ji trochu přiblížit. Bývalá členka bývalé skupiny Nerez (dnes Neřež), zpěvačka s ohromně dynamickým projevem, širokým záběrem, brilantním hlasem. Ale také autorka výborné hudby a nápaditých, místy ovšem poměrně těžkých, i když velmi poetických a metaforami se hemžících textů. Její orientace na latinskoamerickou hudbu po odchodu od Nerezů ještě více zesílila. A myslím, že už u toho asi zůstane.
Celý večer se z pódia ozývala nejen krásná španělština (od všech muzikantů), ale taky neotřelá, zajímavá a nádherně barevná muzika. Přitom všechnu tu parádu produkovali v podstatě jen tři instrumentalisté, když nepočítám Zuzku s dřívky a trianglem. Iván Gutiérrez - akustická (skutečně španělská) kytara, zahraná opravdu mistrovsky tak, že to chvílemi vypadalo, že těch kytaristů hraje tak dva až tři. Mário Bihári - nevidomý akordeonista - válel to výborně i na klavír a klarinet. A do třetice sympatický usměvavý bubeník a perkusista Camilo Caller - hrál od bubnů počínaje, přes všechna možná i nemožná chrastítka a šumítka až po violoncello (ovšem jen na CD, na koncertě nikoliv). Ten mě navíc, bídák (když jsem mu svou vzorně lámanou angličtinou říkal o autogram na cédéčko) dostal krásnou češtinou: „No jasně, máte tužku?“
A do toho všeho, nebo spíš nad tím, vším křišťálově čistý hlas Zuzky Navarové. A nejen ten. Všechny sbory byly opravdu hodně dobré, a ať jsem poslouchal jak chtěl, nenašel jsem výrazně slabší místo. I když mi třeba lehce ležérně glisovaný zpěv Ivána příliš nevoněl, musím říct, že i on měl cosi do sebe.
Ale hlavní slovo i hlas měla samořejmě Paní Zpěvačka. Jen trošku škoda, že jsem slovům většiny písní nerozuměl. Paní profesorka Pořádková si tu krásnou a velmi dobře artikulovanou španělštinu určitě náležitě vychutnávala. I když zkrátka jsem také nepřišel. Alespoň názvy všech písní Zuzana vždy hned přeložila a sem tam přidala i nějaké slůvko navíc na vysvětlenou. A navíc, na bookletu cédéčka jsou všechny písně jak ve španělské, tak i v české verzi. Navrch ještě taky v angličtině.
Ovšem ani tak mi cizojazyčnost příliš nevadila. Skladby této čtveřice muzikantů se stejně nedají zvládnout najednou - jak slova, tak i muzika. Jenom té hudby je tam tolik a takové, že člověk stejně neví, co má poslouchat dřív. Melodii? Harmonii?!? RYTMUS?!!!?
Asi tak ve třetí písničce jsem z hrůzou zjistil, že už mi nezbyla žádná volná končetina, která by nepodupávala, neluskala nebo neplácala. Opatrně jsem se rozhlédl, zda se nechovám příliš … ehm … exoticky. Ne. Nebyl jsem sám. Naopak! Snad se všemi ta muzika aspoň trochu šila. Takže nebylo divu, že atmosféra v průběhu večera postupně gradovala, a ta věrná hrstka diváků, která přišla, si po necelé hodině a půl normálního času mohutně vytleskala alespoň třípísničkový přídavek.

Tak myslím, že spokojeni byli všichni.

Diváci podle potlesku určitě. A muzikanti, když viděli, že se muzika opravdu líbí, myslím byli spokojeni také. Alespoň na mě v šatně, kam jsem se hned po koncertě vydal s právě zakoupeným CD, působili spokojeným dojmem. Ochotně se mi všichni, včetně nevidomého Mária, podepsali. A já z toho byl tak na větvi, že jsem tam nechal i tužku. Naštěstí mi ji zachránila další fanynka, která si šla pro autogram. No řekněte, nebyl to skvělý večer?

A propos, proč Andělská Zuzana?

Až si poslechnete právě třeba "Andělskou" z CD Skleněná vrba, dáte mi určitě za pravdu.



Psáno pro Libellus - časopis studentů Gymnázia Jana Blahoslava v Přerově 1.2.2002
dan
Stránka s článkem: www.gjb.cz/libellus/Cislo1-4/Pg4.shtml
www.gjb.cz/libellus