Skalní fanoušci tušili, jak bude vypadat nové album, protože Zuzana Navarová a KOA hráli nové skladby už dlouho před vydáním na svých koncertech a objevili se s novým repertoárem i v televizi.
Barvy všecky tvoří čtrnáct skladeb, jejichž autorkou je ve většině případů Zuzana Navarová.
V úvodní písni
Mami já vodu nechci se skvěle představuje Omar Khaouaj perfektní hrou na kytaru a Mário dává vědět, že je dobrým zpěvákem. O zpěvu Zuzany Navarové nelze mluvit jinak než v superlativech (a tak je tomu na celém albu). Následuje píseň
V buši se svým hravým až úsměvným textem:
"zelená hvězda padla/do rybníka/to krásná Madla/ráda kominíka/jak tuší/je v buši husto/a Jacques Cousteau/ na ni ploutvema/mává". Iván Gutiérrez už sice s Navarovou a KOA nehraje, ale na
Barvy všecky přispěl textem k pomalé písni
Taši delé, kterou zdobí hezká melodie a zasněný text (
"Přicházíš z hor/ze země sněhů/slunce, co pálí do mraků/kde řeky se rvou/o kámen z břehu/a duše lítaj na draku"). Pomalou písničku střídá pomalá písnička -
Gautama ("Ve stínu mandloní/santálem zavoní/bez chyb a bez ptaní/oni jsou spoutaní") s dominantní basou Františka Raby. Pokud vám na displeji CD přehrávače naskočí pětka, pak vězte, že uslyšíte "skoro hitovku"
Piráti. Perfektní zpěv, efektní nástup nástrojů v refrénu a skvělý text (
"Hubená noc přisedla si s otráveným vínem/Bledá holka přikryla tmu černým baldachýnem/Divá jízda na Parnasu/holka z oka loví řasu/Ještě chvíli slyším basu/purpurovým stínem"). V závěru je skladba vystupňována do závratné rychlosti a s dozníváním posledních tónů mi vyloženě chybí bouřlivý aplaus, jak tomu bývá na všech jejich koncertech. Piráty vystřídá pomalá
Rosa s vtipným textem (
"Šálku se chopila/ubrus polila, kafe dopila/sklenku si dolila/Samsona Dalila-li sbalila/oči sklopila... Róza,Róza, kdepak máš peněženku/Róza, Róza sfoukla to za chvilenku/Róza, Róza, radši zavolej domů Lenku...").
V další písni
Soske se autorsky projeví i Mário Bihári a jeho fůze romské a české hudby nezní vůbec špatně. Hlavní autorkou a zpěvačkou je však Zuzana Navarová a dokazuje to skvělou písní
Dnes nefouká vítr, miláčku i romantickou
Pro labutě, po jejímž poslechu vás nenapadají žádná vhodná adjektiva a z úst vám zní prosté "krása". Milostné písně šly Zuzaně Navarové v Nerezu a jdou jí i teď:
"Tak sladko, tak bolno/hořko nám bylo/tak sladko, tak bolno/hořko a milo..." Album uzavírají rychlejší
Indiánská,
Lišaji (která už byla na
Zeleném albu), další možná hitovka
A Deus a ukázka rómské hudby z pera Mária Biháriho (
Kamínek,
Řekni mi, Bože).
Nové album se jmenuje
Barvy všecky a název nelže. Nejen obal hýří barvami, ale hudba samotná je pestrá a plná pozitivní energie, již je vždy málo. Nejde jednoznačně určit, která skladba je nejlepší, a ani by to nemělo smysl. Na celém albu nenajdete slabou píseň. Ostatně co jiného můžeme čekat od první dámy české alternativy, co jiného můžeme čekat od skupiny, která působí tak svěžím dojmem. Zuzana Navarová a KOA spolu s brněnským vydavatelstvím
Indies Records nám tak připravili lahůdku, ze které se budeme ještě dlouho těšit. Ještě krásnějším zážitkem může být snad jen živý koncert, který si nenechte (stejně jako tuto nahrávku) v žádném případě ujít.
Snad teď média přestanou Zuzanu Navarovou a skupinu KOA ignorovat...
Psáno pro
Sidliste.cz 8.12.
2001
Libor Borák
Stránka s článkem:
www.sidliste.cz/hudba/341
www.sidliste.cz